Pán prstenů mne moc nezaujal, ale tohle je úplně bomba! :-) Sohlasím s jájou, přepsat do angličtiny a máš vydanou knihu :D Btw. zkus to poslat do té soutěže, jak se do ní minulý rok zapojili pavel a lukáš :-). A piš rychle dál, nemůžu se dočkat :-)
Prolog
Úplný začátek mé první originální povídky. Užíjte si to a komentujete!!!
Obrovské díky, patří Jáje, která je moje veliká podpora a Nelly za beta-read. Díky holky. :)
Tak a je to tady. Poslední den prázdnin. Nemohla jsem se dočkat, až nastoupím na střední. Svoji základku jsem milovala. Ne proto, že bych byla nějaká šprtka nebo že bych nějak žrala učení, ale byla jsem oblíbená a populární. Měla jsem spoustu přátel a na vysvědčení vyznamenání. Zkrátka dokonalá dívka. Ale vlastně jsem se vám ani nepředstavila, mé jméno je Katie, je mi šestnáct a bydlím v Kalifornii, ve městě Del Mar. Mám staršího bratra Zaca a mladší sestru Caroline. Se Zacem se zrovna v lásce nemáme, jemu je devatenáct a zajímá se o věci, o které já bych ani neškrtla pohledem. No a s Caroline se nebavím skoro vůbec. Ona je takový maminčin mazánek. Je jí deset, a tak si s ní, taky zrovna moc nepokecám. Nejvíc se asi bavím s Angie, mojí nejlepší kamarádkou. Jako jediná z mých kamarádů jde se mnou na stejnou školu. Všichni ostatní šli na školu v centru města a já s Angie jsme se dostali na výběrovou školu.
Dnešek mám úplně volný, protože věci do školy jsme si s Angie nakoupili už před týdnem, než odjela do Španělska. Vrací se až dneska večer, takže se uvidíme až zítra v nové škole. Nemůžu se dočkat! Bude tam tolik nových lidí! Tak si představte, že už mám nachystané, co si zítra vezmu na sebe. Nemyslete si, že jsem blázen, oblečení si vždycky musím vybírat dopředu. Je to takový můj zvyk.
Jsem přírodní blondýna, ale moc lidí mě takhle nezná. Už od svých devíti let si pravidelně nechávám barvit vlasy na hnědo a každé ráno si je žehlím, takže si všichni myslí, že mám vlasy rovné jako hřebíky. Mám modrošedé oči a na můj vkus moc špičatý obličej. Naopak Angie vypadá v obličeji jako panenka. Zase je ale o hodně menší.
Po obědě, jsem vzala svého psa, Gonza a šla jsem s ním ven. Máme s rodiči dům na pláži, takže Gonza ani nemusím brát na vodítko. Když jsem byla malá, Zac s ním chodil na cvičák, takže poslouchá. Kdybych nepočítala Ang, tak je to můj nejlepší kámoš.
Asi půl hodiny jsme se procházely po pláži, kde moc lidí nebylo, protože foukal vítr a moře bylo poměrně studené. Cestou k domu, jsem viděla skupinku asi 5 kluků. Věděla jsem, kdo to je. Byla to parta Raye Wilsona. Místní celebrity. Jeho táta je majitel jedné z největších místních firem – WLS. Mají tady po celém městě pozemky. Angie jednou řekla, že kdyby jeho rodiče chtěli, mohou si koupit skoro celé město.
Tak nějak jsem se snažila, aby mě neviděli. Ray Wilson a jeho parta měli po celém městě nechvalnou pověst. Zapískala jsem na Gonza a vydala se směrem k našemu domu. Venku se ještě víc zvedl vítr a Slunce už začalo zalézat.
Když jsem přišla k domu, otevřela jsem branku a pustila Gonza na zahradu. Vešla jsem domů, převlékla jsem se do domácího oblečení a sešla jsem do obýváku.
„Katie, pojď sem dolů, je večeře!“ slyšela jsem mamku volat z kuchyně. Rychlostí blesku jsem seběhla dolů, ani jsem si neuvědomila, jaký jsem měla hlad.
Když už všichni seděli u stolu a na talíři měli brokolicovou čínu, oblíbené jídlo celé rodiny.
„Tak co, už se těšíte do školy?“ zeptal se s úsměvem taťka. Brácha na to jen něco zabručel a Caroline zamumlala něco s plnou pusou, čemu jsem neměla šanci rozumět, ani kdybych se sebevíc snažila.
„Já jsem strašně zvědavá, jaké to bude. Chápeš, tati? Nová škola!“ řekla jsem směrem k taťkovi.
„Však se pobav tady se Zacem,“ řekl a kývl směrem k bráchovi, „ten ti určitě řekne, jak to tam chodí.“
V tu chvíli jsem vychrstla na stůl pití, které jsem zrovna upila. Ó Můj Bože! Vždyť já jsem si neuvědomila, že budu se Zacem chodit na stejnou školu! Tedy, podvědomě jsem to věděla, ale jinak jsem o tom vůbec nepřemýšlela. Já a Zac! Na stejné škole! Do háje!
„Katie, ale tohle si uklidíš,“ řekl mi táta, „Nemůžeš přece vyšilovat, když ti jen navrhnu, aby sis promluvila s vlastním bratrem.“
No jasně, myslel si, že takhle reaguju jen při myšlence společného rozhovoru se Zacem. Vůbec ho nenapadlo, že takhle reaguju, při myšlence společné docházky do školy.
Tak tohle budu rozdýchávat hodně dlouho. Já a Zac. Na stejné škole… Ó můj Bože!
Ještě ten večer jsem to musela zavolat Angie.
„Děláš si srandu Ang? A to si mi to nemohla říct?“ křičela jsem do telefonu, když jsem zjistila, že má nejlepší kmoška, brala jako samozřejmost, že budeme chodit do stejné školy jako Zac.
„No promiň, ale myslela jsem, že to víš, je to přeci tvůj bratr!“ odpověděla mi se smíchem.
„Promiň, musím končit, jde sem mamka se podívat, jestli se vybaluju. Nezapomeň zítra! 7:30 před školou! Pa!“ vychrlila na mě má nejlepší kámoška a já už jsem slyšela jen zvuk oznamující konec hovoru.
Doufám, že se kapča líbila a zanecháte koment :)
Peggy
Komentáře
Re: Chvála
Peggy | 13.04.2012
Díky Duli :) O té soutěži, nwm no, ale třeba něco vykutím :) A možná, :D to někdy vyjde i knižně :DD :)
Podvod
Jája | 10.04.2012
Víš Káťo, já ti tk moc nevěřím, žes to psala ty. Tys to určitě někde obšlehla, coo?? :D Je to prostě úplně bomba, vůbec jsem netušila že máš až tak velký talent. Jen to přepsat do angličtiny a můžeš udělat díru do světa. Ale prvni radši napiš pokračování, už po prvnich dvou větách mě to úplně vtáhlo do děje! Už se nemůžu dočkat =))
Re: Podvod
Peggy | 11.04.2012
No, můžeš pohledat na netu a kdybys našla něco stjeného dej mi vědět. :D Každopádně je to moje originální tvorba. :) Doufám, že i nadále se sem budeš vracet a budu si moct přečíst tvoje komentáře. :)* A děkuji za krásný koment. :)