Katule kde je dalsi kapitola???!? strasne mi chybis ty i tvoje povidky, az budem obe doma musime si udelat pyzamovou party =)
7. Kapitola
Tak, dneska asi v 5:00 ráno jsem se vrátila ze zahraničí zpátky domů, takže alespoň vidíte, jak na Vás myslím. :) :D Moc bych vám všem chtěla poděkovat za komentáře u poslední kapitoly. Protože na všechny už jsem odpověděla, nebudu se tady rozepisovat znovu a jen napíšu, komu věnuji tuhle kapitolu. A věnuji ji samozřejmě těm, kteří komentovali. :) :D
A to jmenovitě: Jáje, Evče, Gině a Jardovi - Děkuju moc! :)*
Teď už nebudu zdržovat od čtení, tak už jen "Please Read and Review!"
Peggy
Holky už čekaly před barákem a já jsem ještě dopínala Gonzovi obojek. Eve s Angie se mezitím vesele bavily, ale i tak mi připadalo, že Eve je nějak víc zamlklá. Vzala jsem do ruky vodítko a poslala Gonza k holkám. Sama jsem si ještě vzala na nohy plážové žabky.
Ušly jsme pár kroků a už jsme stály na pláži. Gonzo kolem nás pobíhal s naprosto jasným nadšením. Angie se jenom smála tomu, jak ho těšilo běhat po pláži, ale když se rozběhl k Eve, která vyděšeně ustoupila, zeptala se jí, co se děje.
„Promiň Katie, víš, není to tak, že bych si nějak myslela, že Gonzo je zlý nebo tak něco. Ale když jsem byla malá, taky jsem měla psa a ten mě jednou ošklivě pokousal. Od té doby z nich mám prostě… respekt,“ řekla směrem ke mně poněkud skleslým tónem Eve. To jsem nechápala. Tedy jasně chápala jsem, že se psů asi bojí, ale snad přece nejsem taková, že bych tady nechala běhat psa, kdyby neměl moji naprostou a bezednou důvěru, že nic takového neudělá, nebo jo? Dobře, na tuhle otázku radši nechci znát odpověď. Kdyby šlo jen o mě, možná bych toho byla schopná, ale tady jde o Gonza, mého kamaráda. To bych mu neudělala.
„Eve, ale Gonzo by nic takového nikdy neudělal,“ řekla Ang směrem k Eve. Já jsem se na ni vděčně podívala. Fakt měla Gonza ráda. A ten, jakoby věděl, že se o něm bavíme, přišel k nám, sedl si do písku a zvědavě nás pozoroval.
Eve se po nás dvou smutně podívala a pak si povzdychla. „To já přece vím, vidím, jak ho obě máte rády, jenže toho pocitu se jen tak nezbavím,“ odpověděla nám ztrápeným tónem.
„To kvůli němu ale není fér,“ řekla jsem směrem k ní a začínala jsem být naštvaná. To, že si, když byla děcko, neuměla dát pozor, za to můj pes nemůže. Ang se na mě varovně podívala ve znamení, že bych měla nasadit příjemnější tón. Když jsem jí ale naznačila, že nic dalšího říkat nehodlám, vzala to na sebe.
„My to chápeme. Katie je jen smutná z toho, že se Gonza bojíš,“ řekla na mě až moc milým tónem. Já jsem naopak u druhé věty převrátila oči v sloup. Katie je smutná, tak to určitě. Katie je naštvaná!
Eve, která se díky té svojí, pro mě naprosto nepochopitelně hodné povaze, snažila být vždycky ke všem spravedlivá a hodná, vypadala opravdu smutně, udělala něco, co by mě ani ve snu nenapadlo.
Ostýchavě přešla ke Gonzovi, roztřeseně si k němu dřepla, natáhla třesoucí ruku a spustila: „Promiň Gonzo, vím, že za to nemůžeš, budeme kamarádi?“ zeptala se a velice opatrně pohladila Gonza po hlavě. Já jsem mezitím koukala na tu scénu přede mnou, jako vyoraná myš. Gonzo, ten můj naprosto neuvěřitelně úžasný pes, jako by jí rozuměl, si lehl na záda, roztáhl packy a koukal na ni pohledem ve stylu: Odpustím ti, ale poškrábej mě na břiše. Tomu jsem se usmála a pobaveně jsem sledovala, jak Eve, s nepatrným úsměvem na rtech, opatrně škrábe moje kamaráda na břiše. Pak se zvedla a s opatrným úsměvem se na mě podívala.
„Nebylo to tak strašné, že?“ řekla jsem, načež jsem se začala smát a obě holky se hned přidaly. A přesně v tu chvíli, se ve mně probudilo špatné svědomí. Eve se očividně musela hodně přemáhat, aby se ke Gonzovi zachovala tak, jsem se zachovala. A já ji přitom celou tu dobu jen využívám. Nikdy jsem neplánovala mít ji nějak extra ráda, ale čím více jsem ji poznávala, tím víc jsem viděla, že bude těžké ji pak zradit a odkopnout pro to, abych slávu sklízela sama a nemusela se o ni s nikým dělit.
Holky, které si všimly mé změny nálady, se taky přestaly smát a podívaly se na mě s otázkou v očích.
„To nic, jen jsem si na něco vzpomněla,“ řekla jsem a s novým úsměvem na rtech jsem ledabyle pokrčila rameny.
Šly jsme s holkama dál po pláži a povídaly jsme se. Bylo to fajn, už dlouho jsem si s nikým kromě Angie takhle nepopovídala a dneska jsme se v mluvení tak nějak střídaly. Pak se mě Eve zeptala, jak to máme u nás doma, a tak jsem spustila.
„Je to takové normální,“ řekla jsem a usmála se. „Taťka je šéfkuchař a mamka realitní agentka. Zac chodí s náma do školy, ale teď je ve třeťáku. No a Caroline, to je kapitola sama o sobě, je jí deset a je to takový ten „maminčin mazánek“.“
Eve však nejvíce zaujala část, o mém straším bratrovi. „Počkej, Zac? Zac Fabray, ten ze třeťáku, to je tvůj brácha?“ zeptala se, jakoby to byla ta nejúžasnější věc na světě.
„Jo, překvapivě,“ odpověděla jsem jí stylem, jako kdybych jí vysvětlovala, že jedna a jedna jsou dvě.
„Počkej, a to mi říkáš jen tak, že jsi sestra kapitána našeho fotbalového týmu?“ zeptala se a kulila na mě ty svoje hnědé kukadla, až jsem myslela, že jí z důlku vylezou. Pak jsem si ale v hlavě znovu přehrála celou větu. Počkat! Řekla sestra kapitána našeho fotbalového týmu? To jako fakt? Zac je kapitán? Od kdy?
„Kat,“ začala Ang, když viděla můj zmatený výraz, „ty jsi to nevěděla?“ Na to jsem neměla co říct. Holky se na mě dívaly jako na blázna. Jeho vlastní sestra neví, že je kapitán? Můj výraz hovořil asi za vše.
„Katie, zvolilo se to už minulý týden!“ nemohla tomu uvěřit Ang. Na to jsem jenom němě kývla. Tak jemu se to fakt povedlo. Na té škole je tolik kluků, co by chtěli hrát za školní tým, ještě víc co by chtělo být kapitánem. A on to dokázal. Měla bych za něho mír radost, ale nešlo to. Najednou jsem si vedle svého bratra připadala úplně bezcenná.
Upřímně doufám, že se Vám kapitola líbila a zanecháte komentář! :)
Komentáře
.
Duli | 22.06.2012
Tak konečně jsem se dostala k tomu, přečíst si všechno vcelku a ne jen po útržcích tobě přes rameno :-) a musím říct je to fakt super!!! ;-)
<3
Verča V. | 18.06.2012
Je to boží! ;) Už se těším na další kapču... :) Určitě pokračuj! :)
♥
Jája | 18.06.2012
Just awesome! =)) I like the way you write it! (to vždycky pišu ke vsem povidkam ktere se mi fakt libi =)) Je super že tam je pejsek =) ale ta Katie se mi líbi čim dal tim mín. chudák Eve se tak snaží a nic z toho nebude... asi... To s brachou je tez bozi, začina se to zamotavat :)) I'm really looking forward the new chapter. Just continue
